RECENZE: Kmeny v Redutě aneb Jak je nemožné někam nepatřit

RECENZE – Mladý režisér Braňo Holiček se po dvou letech vrátil do Reduty a po Černé labuti zde vytvořil další vynikající inscenaci. Opět se jedná o velmi originální adaptaci nedivadelního textu, na níž pracoval s téměř stejnou hereckou sestavou jako minule. Holičkovo stejnojmenné zpracování knihy Kmeny Vladimira 518 nahlíží na subkultury prostřednictvím osobních zážitků zúčastněných herců.

Přidejte svůj názor

RECENZE: Kmeny v Redutě aneb Jak je nemožné někam nepatřit - anotační foto

Inspiračním zdrojem pro inscenační tým se stala kniha Kmeny, kterou v roce 2011 publikoval hudebník a výtvarník Vladimir 518 společně s publicistou Karlem Veselým a fotografem Tomášek Součkem. Kniha mapovala pražské subkultury neboli kmeny (tedy sociální skupiny, které spojuje stejný zájem, styl oblékání a názory), mezi nimiž najdeme gotiky, motorkáře, skinheady, ale také skupiny kolem hudebních žánrů jako hip hop, punk nebo emo.

„A přitom nechceme nic jiného, než si žít vlastním způsobem…“

Holiček se svým týmem s předlohou zachází velmi volně. Podobně jako u jeho minulé inscenace v Redutě, Černé labuti, z knihy přebírá spíše téma, myšlenku, textu se však spíše nedrží. Inscenaci Kmeny totiž tvoří osobní zkušenosti herců, kteří zde vystupují za sebe a vypráví údajně reálné příběhy o svých jak pubertálních kmenových zkušenostech, z nichž „vyrostli“, tak i těch přetrvávajících. V promluvách herců se občas objeví citáty z knihy, které však patří z jiného kmene. Inscenace tak dokládá, že přestože jsou kmeny v předloze jasně ohraničeny, myšlenka je vždy stejná.

Děj inscenace je jednoduše, ale účinně ohraničený situací v prádelně, kdy vždy jeden herec vybere z pračky svůj kostým odpovídající kmeni, o němž se bude mluvit. Takhle se prostřídá všech sedm aktérů, z nichž někteří svůj příběh odehrají sami a některým asistují i ostatní. Nechci prozrazovat všechna témata, některá nejspíš diváky i překvapí, všechny příběhy jsou však podány neuvěřitelně zábavným způsobem. Ať už se příběhy herců opravdu zakládají na realitě nebo ne, divák rozhodně tento dojem dostane. Protagonisté vystupují pod vlastními jmény a příběhy doplňují opravdu reálnými detaily z vlastního života. Díky tomu inscenace diváka dokáže vtáhnout a především mu ukázat, že dané téma se týká nás všech.

Přestože se inscenace dá charakterizovat především jako komedie, dostalo se do ní i několik vážnějších momentů nebo náznaků závažných témat, které ději dodávají ještě větší váhu a aktuálnost. Jedná se například o epizodu s motorkářem končící havárií nebo náznaky nacismu v kapitole o punku.

„Já jsem chtěla tak moc, až jsem nechtěla – někam patřit.“

Jak již bylo řečeno, isncenace je zasazená do prádelny, a přestože by se pravidelné střídání účinkujících a jejich příběhů mohlo stát jednotvárným, každý příběh je natolik jiný jak tematicky, tak ztvárněním, že si inscenace drží tempo po celou svou devadesátiminutovou stopáž. Přes výše zmíněné vážnější momenty je inscenace především komická, čemuž kralují výstupy tanečníka Kaminského nebo vyznavače outdooru Jakuba Šafránka. Inscenace pak vrcholí výstupem Annette Nesvadbové, která nevtíravým, ale velmi zábavným způsobem vtáhne do děje i diváky. Jaksi magickou atmosféru má také výstup hostující herečky Milady Vyhnálkové.

Herecké obsazení je (stejně jako tomu bylo u Černé labuti) velmi vyrovnané. Herci už znají Holičkův způsob práce (autorská tvorba založená na improvizaci) a očividně si jej užívají. Ze sedmi herců (Annette Nesvadbová, Magdaléna Tkačíková, Milada Vyhnálková, Roman Blumaier, Štěpán Kaminský, Jakub Šafránek, Martin Veselý) je těžké kohokoliv vyzdvihnout, všichni podávají stejně vynikající výkony.

Kmenům v Redutě se opravdu nedá nic vytknout. Výborné herecké obsazení, poutavé režijní pojetí a aktuální téma, které se dotýká každého z nás, z nich dělají jednu z nejlepších inscenací, které má Národní divadlo Brno na repertoáru.

Celkové hodnocení: 100 %

Divadlo Reduta (Národní divadlo Brno)

Braňo Holiček a kol.: Kmeny

(na motivy knihy Kmeny od Vladimira 518 a Karla Veselého)

Režie: Braňo Holiček
Dramaturgie: Ilona Smejkalová
Výprava: Nikola Tempír
Projekce: František Pecháček, Nikola Tempír, Jan Vrbka
Účinkují: Annette Nesvadbová, Magdaléna Tkačíková, Milada Vyhnálková j. h., Roman Blumaier, Štěpán Kaminský, Jakub Šafránek, Martin Veselý

Česká premiéra: 9. 2. 2017

Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

DISKUZE: RECENZE: Kmeny v Redutě aneb Jak je nemožné někam nepatřit

Vstupte do diskuze

Doporučujeme

RECENZE: Nenaplněné sny, hebké věci a dojemný Lennie v Městském divadle Brno - anotační foto

RECENZE: Nenaplněné sny, hebké věci a dojemný Lennie v Městském divadle…

24.02.2017 17:03 RECENZE – Městské divadlo Brno uvedlo na své Činoherní scéně drama o naději, přátelství a…

Dvě výrazné zpěvačky spolu vyrazí na turné. Budou mít i vlastní víno - anotační foto

Dvě výrazné zpěvačky spolu vyrazí na turné. Budou mít i vlastní víno

24.02.2017 12:31 Praha/Ostrava – Dvě výrazné osobnosti českého šoubyznysu spojí síly a vyjedou na společné turné.…

Pavel Tichoň představuje svůj umělecký odpad v galerii bez kurátora - anotační foto

Pavel Tichoň představuje svůj umělecký odpad v galerii bez kurátora

24.02.2017 11:03 Praha – Galerie bez kurátora je novým galerijním experimentem ve vysočanské Pragovce, jejíž hala E…

Letošní Colours of Ostrava potvrzuje dalšího hosta. Francouzští Justice k nám přijedou vůbec poprvé - anotační foto

Letošní Colours of Ostrava potvrzuje dalšího hosta. Francouzští Justice k…

23.02.2017 18:04 Praha/Ostrava – Letošní ročník festivalu Colours of Ostrava už ohlásil účast hvězdných interpretů…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama

Nejčtenější z Kultury

reklama
reklama