RECENZE: Nový Jarmusch dává nahlédnout do života ve všednodenní utopii

RECENZE - Americký režisér Jim Jarmusch zasazuje děj své novinky do města Paterson v New Jersey a zaplňuje jej postavičkami, které defilují kolem zamyšleného básníka a řidiče autobusu Patersona. Úsměvné útržky rozhovorů a fragmenty z básnického díla hlavního hrdiny tvoří okamžiky, v nichž se třiašedesátiletá ikona amerického nezávislého filmu snaží objevovat pomíjivé kouzlo všedního dne.

Přidejte svůj názor

Adam Driver ve filmu Paterson

Jarmusch jakoby chtěl do hlavní postavy, která se stejně jako dějiště filmu jmenuje Paterson, vložit neotřelou ideu, že i v řadách amerického proletariátu se mohou zrodit velcí umělci. Je to troufalé gesto autora: poezie nevzniká v uzavřených kruzích salonních insiderů ani v duších do sebe zahleděných pozérů. Poezii skládá řidič Paterson (Adam Driver) na svých cestách do práce, během jízdy po městě na svých pravidelných směnách nebo při obědě s výhledem na malebná skaliska s vodopády. Zaposlouchává se do rozhovorů cestujících, do stěžování svého kolegy, do vyprávění o osobních strastech svých známých, které potkává v baru večer po práci.

Jeho žena Laura (Golshifteh Farahani) nachází zálibu v motivech puntíků a bíločerných textur a svůj styl kreativně promítá i do designu svých zákusků. Zatímco u Patersona se veškerá kreativita smršťuje do intimního prostoru mezi ním a jeho zápisníkem (a odmítá prosby své ženy, aby napsané verše publikoval), Laura je mnohem ambicióznější, má hlavu plnou nápadů a touží ororazit tu jako vyhlášená cukrářka, tu jako stylová country zpěvačka. Divák brzy pochopí smysl Jarmuschova sdělení: životní příběhy nejsou upředeny z příhod a historek, které se vyprávějí u piva, ale v podstatně části ze snů, tužeb a osobních ambicí.

Jarmusch nepotřebuje velké příběhové zvraty, aby dokázal do svého světa vtáhnout. Stačí mu minimalistická hudba, upřený pohled na zamyšlenou tvář svého hrdiny a nakonec i spousta zbytných dialogů, které jsou často mnohem méně významotvorné než mlčení, které po nich následuje. Jenže Jarmuschův svět není reálný, i když se v něm neodehrávají žádné velké příběhy, pouze různé série okamžiků, setkání, náhody, prožívání. Vedle dokonale vyváženého humoru jsou tu momenty, které onu pečlivě budovanou náladu vyloženě kazí: snad každý projev zamilovanosti hlavní dvojice je ukončen prostřihem na anglického buldoka, což nevypadá ani tak na ústup do ironie, jako spíš na úmysl vyvolat bouři roztomilosti. A přestože z hlediska motivu putování je Paterson koncipován podobně jako jeden z Jarmuschových vrcholů Zlomené květiny (2005), ironii a vtipnosti setkávání postavy Billa Murrayho se svými expřítelkyněmi se řidič autobusu bloumající po městě těžko vyrovná.

Chvála, která na Jarmuschovu hlavu dopadá po uvedení filmu v hlavní soutěži festivalu v Cannes, se nejspíš rodí z těžko popsatelné směsi optimismu, nenucenosti a humoru, které z Patersona dýchají. Film je také možné vnímat jako poctu generaci amerických básníků v čele s často citovaným Williamem Carlosem Williamsem a číst jej jako pokus o znovuobjevení lyriky všedního dne, kterou byly verše těchto umělců inspirovány. A město Paterson je inspirací nasáklé: básně tu píšou i desetileté dívky a odmítnutí herci si kladou netriviální otázky typu „Kde není láska, má vůbec něco smysl?“. Vedle nich se tu míhají i další postavy: přestárlý barman, který hraje šachy sám se sebou, nebo podivín rapující v prádelně.

Nad všemi ale exceluje ústřední dvojice herců: Driver vyniká typem herectví, které jakoby do nejmenšího detailu odkoukal právě od Murrayho, tedy úsporná a zároveň mimořádně výmluvná obličejová mimika; Farahani má roli náročnější na text, která jí předepisuje vyjadřovat bezprostřední propukání emocí jako úžas, radost, soucit, zklamání. Casting zvládl Jarmusch na jedničku. A to je možná jedna z nejdůležitějších složek úspěchu: najít herce, kteří přirozeně zahrají a odříkají věci, o nichž víme, že se v reálném světě vyprázdněné turbokomunikace vyskytují jen vzácně, ba možná vůbec neexistují.      

Celkové hodnocení: 70 %

Paterson (2016)

Hrají: Adam Driver, Golshifteh Farahani, Kara Heyward, Jared Gilman, Luis Da Silva Jr., Rizwan Manji 

Scénář a režie: Jim Jarmusch

Kamera: Frederick Elmes

Hudba: Carter Logan

USA, Německo, Francie | 118 minut | komedie, drama

Témata: film Paterson | recenze
Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

RECENZE: Výrazně jiné, přesto povědomé. Star Wars hledají rovnováhu mezi…

15.12.2017 21:17 RECENZE – Když je miluješ, není co řešit. A i kdyby ne, je vysoce pravděpodobné, že vás nemilosrdná…

Aj Wej-wej uvedl v Praze film o migraci: Opět kritizoval ČR a její…

14.12.2017 19:14 Praha - čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej dnes v Praze představil svůj dokumentární film o…

RECENZE: Temná norská fantasy Thelma je lesbickou sestřenkou Mistrovy…

13.12.2017 19:05 RECENZE – Jeden z vrcholů letošních Mezipater, který má na svědomí příbuzný kultovního režiséra…

Sexuální obtěžování a naštvaní fanoušci, aneb strmý pád Johnyho Deppa?

11.12.2017 11:11 Také se nemůžete dočkat pokračování filmu Fantastická zvířata a kde je najít? A věděli jste o tom,…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Kultury

reklama
reklama