RECENZE: Nový Jarmusch dává nahlédnout do života ve všednodenní utopii

RECENZE - Americký režisér Jim Jarmusch zasazuje děj své novinky do města Paterson v New Jersey a zaplňuje jej postavičkami, které defilují kolem zamyšleného básníka a řidiče autobusu Patersona. Úsměvné útržky rozhovorů a fragmenty z básnického díla hlavního hrdiny tvoří okamžiky, v nichž se třiašedesátiletá ikona amerického nezávislého filmu snaží objevovat pomíjivé kouzlo všedního dne.

Přidejte svůj názor

RECENZE: Nový Jarmusch dává nahlédnout do života ve všednodenní utopii - anotační foto

Jarmusch jakoby chtěl do hlavní postavy, která se stejně jako dějiště filmu jmenuje Paterson, vložit neotřelou ideu, že i v řadách amerického proletariátu se mohou zrodit velcí umělci. Je to troufalé gesto autora: poezie nevzniká v uzavřených kruzích salonních insiderů ani v duších do sebe zahleděných pozérů. Poezii skládá řidič Paterson (Adam Driver) na svých cestách do práce, během jízdy po městě na svých pravidelných směnách nebo při obědě s výhledem na malebná skaliska s vodopády. Zaposlouchává se do rozhovorů cestujících, do stěžování svého kolegy, do vyprávění o osobních strastech svých známých, které potkává v baru večer po práci.

Jeho žena Laura (Golshifteh Farahani) nachází zálibu v motivech puntíků a bíločerných textur a svůj styl kreativně promítá i do designu svých zákusků. Zatímco u Patersona se veškerá kreativita smršťuje do intimního prostoru mezi ním a jeho zápisníkem (a odmítá prosby své ženy, aby napsané verše publikoval), Laura je mnohem ambicióznější, má hlavu plnou nápadů a touží ororazit tu jako vyhlášená cukrářka, tu jako stylová country zpěvačka. Divák brzy pochopí smysl Jarmuschova sdělení: životní příběhy nejsou upředeny z příhod a historek, které se vyprávějí u piva, ale v podstatně části ze snů, tužeb a osobních ambicí.

Jarmusch nepotřebuje velké příběhové zvraty, aby dokázal do svého světa vtáhnout. Stačí mu minimalistická hudba, upřený pohled na zamyšlenou tvář svého hrdiny a nakonec i spousta zbytných dialogů, které jsou často mnohem méně významotvorné než mlčení, které po nich následuje. Jenže Jarmuschův svět není reálný, i když se v něm neodehrávají žádné velké příběhy, pouze různé série okamžiků, setkání, náhody, prožívání. Vedle dokonale vyváženého humoru jsou tu momenty, které onu pečlivě budovanou náladu vyloženě kazí: snad každý projev zamilovanosti hlavní dvojice je ukončen prostřihem na anglického buldoka, což nevypadá ani tak na ústup do ironie, jako spíš na úmysl vyvolat bouři roztomilosti. A přestože z hlediska motivu putování je Paterson koncipován podobně jako jeden z Jarmuschových vrcholů Zlomené květiny (2005), ironii a vtipnosti setkávání postavy Billa Murrayho se svými expřítelkyněmi se řidič autobusu bloumající po městě těžko vyrovná.

Chvála, která na Jarmuschovu hlavu dopadá po uvedení filmu v hlavní soutěži festivalu v Cannes, se nejspíš rodí z těžko popsatelné směsi optimismu, nenucenosti a humoru, které z Patersona dýchají. Film je také možné vnímat jako poctu generaci amerických básníků v čele s často citovaným Williamem Carlosem Williamsem a číst jej jako pokus o znovuobjevení lyriky všedního dne, kterou byly verše těchto umělců inspirovány. A město Paterson je inspirací nasáklé: básně tu píšou i desetileté dívky a odmítnutí herci si kladou netriviální otázky typu „Kde není láska, má vůbec něco smysl?“. Vedle nich se tu míhají i další postavy: přestárlý barman, který hraje šachy sám se sebou, nebo podivín rapující v prádelně.

Nad všemi ale exceluje ústřední dvojice herců: Driver vyniká typem herectví, které jakoby do nejmenšího detailu odkoukal právě od Murrayho, tedy úsporná a zároveň mimořádně výmluvná obličejová mimika; Farahani má roli náročnější na text, která jí předepisuje vyjadřovat bezprostřední propukání emocí jako úžas, radost, soucit, zklamání. Casting zvládl Jarmusch na jedničku. A to je možná jedna z nejdůležitějších složek úspěchu: najít herce, kteří přirozeně zahrají a odříkají věci, o nichž víme, že se v reálném světě vyprázdněné turbokomunikace vyskytují jen vzácně, ba možná vůbec neexistují.      

Celkové hodnocení: 70 %

Paterson (2016)

Hrají: Adam Driver, Golshifteh Farahani, Kara Heyward, Jared Gilman, Luis Da Silva Jr., Rizwan Manji 

Scénář a režie: Jim Jarmusch

Kamera: Frederick Elmes

Hudba: Carter Logan

USA, Německo, Francie | 118 minut | komedie, drama

Témata: film Paterson | recenze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

DISKUZE: RECENZE: Nový Jarmusch dává nahlédnout do života ve všednodenní utopii

Vstupte do diskuze

Doporučujeme

RECENZE: Nenaplněné sny, hebké věci a dojemný Lennie v Městském divadle Brno - anotační foto

RECENZE: Nenaplněné sny, hebké věci a dojemný Lennie v Městském divadle…

24.02.2017 17:03 RECENZE – Městské divadlo Brno uvedlo na své Činoherní scéně drama o naději, přátelství a…

Dvě výrazné zpěvačky spolu vyrazí na turné. Budou mít i vlastní víno - anotační foto

Dvě výrazné zpěvačky spolu vyrazí na turné. Budou mít i vlastní víno

24.02.2017 12:31 Praha/Ostrava – Dvě výrazné osobnosti českého šoubyznysu spojí síly a vyjedou na společné turné.…

Pavel Tichoň představuje svůj umělecký odpad v galerii bez kurátora - anotační foto

Pavel Tichoň představuje svůj umělecký odpad v galerii bez kurátora

24.02.2017 11:03 Praha – Galerie bez kurátora je novým galerijním experimentem ve vysočanské Pragovce, jejíž hala E…

Letošní Colours of Ostrava potvrzuje dalšího hosta. Francouzští Justice k nám přijedou vůbec poprvé - anotační foto

Letošní Colours of Ostrava potvrzuje dalšího hosta. Francouzští Justice k…

23.02.2017 18:04 Praha/Ostrava – Letošní ročník festivalu Colours of Ostrava už ohlásil účast hvězdných interpretů…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama

Nejčtenější z Kultury

reklama
reklama