RECENZE: Stylový Ghost in the Shell míchá Blade Runnera s Matrixem a RoboCopem

RECENZE – Spojíte-li Scarlett Johanssonovou, jednu z největších hereckých superstar poslední dekády, s veleúspěšným anime, jehož zásadní vliv na kultovní Matrix je nezpochybnitelný, očekávání fanoušků budou obrovská. A to už za nařčení z whitewashingu stojí, nebo ne?

Přidejte svůj názor

Scarlett Johanssonová si role drsňaček evidentně oblíbila

Ne tak vzdálená budoucnost. Kosmopolitní lidská společnost se dostala až na samý vrchol blahobytu. Všudypřítomné holografické reklamy jako vytržené ze stránek knih Philipa K. Dicka vnucují občanům Tokia biomechanické upgrady jejich nedokonalých tělesných schránek. Je libo oči s termovizí? Nebo snad mp3 přehrávač vsazený přímo do vaší hlavy? Jste-li sekretářka, jistě oceníte nový pár našich mechanických rukou… psaní všemi třiceti nepochybně zvýší produktivitu vaší práce. Kyberpunku zdar!

Ve světě, kde kabely nahrazují tepny a lidské mozky počítače, samozřejmě vznikl nový druh zločinu. V první obranné linii stojí vládní Sekce 9, jejíž členové s hackery rozhodně nezacházejí v rukavičkách. Komplikace nastanou, když se na scéně objeví nepolapitelný kyberterorista Kuze (Michael Pitt). Během svého křižáckého tažení proti korporaci Hanka a jejím vědcům začne Mistr loutkář jevit enormní zájem také o Majora (Scarlett Johanssonová), elitní členku Sekce 9 – jedinečnou kombinaci lidského mozku vloženého do zcela mechanického těla. Prototyp Ducha ve Skořepině, chcete-li.

Režisér Rupert Sanders dostal do rukou zajímavý koncept a jeho jediným úkolem bylo zpracovat složitý, chaotický, symbolismem nabitý japonský originál tak, aby více vyhovoval mainstreamovému západnímu publiku. Což je něco, s čím Hollywood nemá bůhvíjak dobré výsledky. Na druhou stranu když se to před třemi lety více méně povedlo Dougu Limanovi s Na hraně zítřka (velmi volná adaptace mangy All You Need is Kill), proč by neměl uspět také on?

Jestli můžeme na novém Ghost in the Shell něco skutečně vychválit, je to jeho vizuální stránka. Šikovným mixem různých klasických motivů (reklamy z Blade Runnera, fyzické zlepšováky podobné těm v propadáku Aeon Flux, matrixovský design města a všudypřítomnost kabelů) s originálními nápady (robo gejši, hrátky s neviditelností) i profesionální prací trikařů nabízí unikátní design, na který se nedá vynadívat. A teď mluvím i nemluvím o pozadí hlavní hrdinky, na které kamera klade takový důraz, že se to prostě nedá ignorovat.

Vaše sympatie si získají také někteří charismatičtí herci. Johanssonové její roli věříte už jen z držení těla a chůze (takhle nějak by chodil armádní robot). Na scény s jejím parťákem Batouem (Pilou Asbæk), sympaťákem od kosti, se nedá netěšit a jestli z nějaké postavy dýchá život, je to z něho. Utkví také Majorův šéf Aramaki (Takeshi Kitano), stylový starý lišák s pamětihodnou pistolnickou scénou, ale hlavně Pittův magnetický Kuze, z něhož jen těžko spustíte oči. Že nikdo z nich nemá, co hrát, je věc jiná.

Snímku se musí nechat, že načrtává zajímavý svět, který působí komplexním dojmem. Jednotlivé motivy se navzájem neruší a vyvolávají v divákovi touhu dozvědět se něco víc. Bohužel se nic takového nedá tvrdit o ústředním příběhu. Ne, že by byl film vyloženě hloupý, jen tak trochu zaspal dobu (v 90. letech by jeho témata možná zaujala, dnes už by se musel snažit přijít s něčím novým) a navíc dělá vše polovičatě.

Zatímco Kuzeho a jeho slibné teroristické linky si ve výsledku moc neužijeme, budeme s hlavní hrdinkou jen letmo čeřit vody etiky, osobní a korporátní zodpovědnosti. To vše v předvídatelném balení se zvraty-nezvraty, které očekáváte už od úvodní scény.

Chybí tedy pořádný záporák, hlubší myšlenka i originalita děje. Co zbývá? No přeci akce! Vždyť na eskapizmu není nic špatného. Duch ve škebli se může pochlubit kvalitními scénami jeden na jednoho, stejně jako slušně zvládnutými střílečkami. Problém je, že si jich moc neužijete, protože tvůrci kladou důraz právě na prostinkou (a přesto docela překombinovanou) zápletku, jíž se snaží vysvětlit. Šarvátky tak ustupují plkání, dynamičnost statice, horská dráha houpacímu koni. A to nezapomínejme, že trojice snímků zmíněná v titulku tohoto článku zvládla obojí – filozofovat i fackovat.

Ghost in the Shell během 106 minut prakticky nenudí. Jeho trikové pozlátko a jednoduchý děj nenabízejí ani intelektuální výzvu, ani adrenalinovou akční jízdu, ale pokud od filmu zbytečně neočekáváte kvality originálu, nemůže vás zklamat.

Celkové hodnocení: 60 %.

Ghost in the Shell (2017)

Hrají: Scarlett Johansson, Michael Pitt, Takeši Kitano, Juliette Binoche, Michael Wincott, Pilou Asbæk  a další

Režie: Rupert Sanders

Scénář: Jamie Moss

Kamera: Jess Hall

Hudba: Clint Mansell

USA / 106 minut / sci-fi, akční

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Ve 100 letech zemřela francouzská herečka Danielle Darrieuxová, natáčela i…

19.10.2017 13:26 Aktualizováno Paříž - V úterý ve Francii zemřela legendární herečka, tanečnice a šansoniérka Danielle Darrieuxová…

Ruská televize uvede seriál o Trockém, politické poselství je z něj zřejmé

19.10.2017 07:48 Moskva - Nový seriál ruské televize, který bude vysílán u příležitosti 100. výročí VŘSR, se…

Čechy láká do kina severský thriller: Sněhulák porazil pokračování slavné…

16.10.2017 16:07 Praha - Nejvíce lidí o víkendu přilákala americká adaptace severské detektivky Jo Nesba Sněhulák.…

Festival v Písku vyhrál maďarský film, předpremiéru mělo drama o Miladě…

15.10.2017 20:21 Písek - Snímek Zkouška, který natočil maďarský režisér Tomás Fekete, získal na 17. ročníku…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Kultury

reklama
reklama