"Odchodem pana Zdeňka Mahlera ztrácí česká kulturní scéna obdivuhodnou, činorodou a nesmírně kultivovanou tvůrčí osobnost. Je mi této ztráty velice líto a vyjadřuji upřímnou soustrast všem jeho blízkým," uvedl na sociálních sítích ministr kultury v demisi Ilja Šmíd.

"Zdeněk Mahler byl první česká wikipedie," řekl režisér Zdeněk Tyc, který s Mahlerem koncem 90. let natočil třídílný dokument o T.G. Masarykovi. 

"Setkání s ním bylo jako srážka s nákladním vlakem: pokud si vzal slovo, tak si ho pak držel, dokud nevypověděl vše, co si myslel, že nutno. Byl velmi pracovitý a jakoby trochu smutný, že každý neví tolik, co on. Prostě: národní obrozenec," vzpomíná Tyc. 

Mahler se intenzivně věnoval také hudbě a odkazu slavných českých skladatelů, s Tycem natočil ještě dvoudílný film o Antonínu Dvořákovi. Spolupráce s ním byla podle Tyce tak intenzivní, že se po jistou dobu vídali denně. "A stávalo se, že mi zatelefonoval třeba i na Štědrý den odpoledne, jak že budeme natáčet v úterý po Vánocích," přibližuje Mahlerovo nadšení pro věc, na níž pracoval.

"Věděl, že život nám je pouze propůjčen, že ho člověk žije, dá mu všechno, ale také ho musí zase odevzdat," řekl herec a režisér Jan Kačer. Zdeněk Mahler byl podle něj nesmírně vzdělaný člověk, který hledal řád ve světě. 

"Bojoval s nemocí do posledních sil, i když už ho tělo neposlouchalo, dával mu co proto. Možná ale nakonec už odejít i chtěl. Když už člověk nemůže jít na výstavu a hodinu stát před krásným obrazem, když už nemůže jít na houby a sehnout se pro toho hříbka ... je možná lepší usnout a vzdálit se někam do vesmíru," míní Kačer.