Záhada Kladiva na čarodějnice: Co dělal autor nejhororovější historické knihy na Moravě?

Inkvizitorům se v Českém království v 15. století moc nedařilo. V první polovině hlavně proto, že husité na inkvizici moc nedali a v té druhé pak proto, že díky Basilejským kompaktátům se stalo něco neslýchaného – v Čechách byla povolena hereze. Jak se tedy v Čechách ocitl nejznámější inkvizitor a autor nechvalně proslulé příručky zvané Malleus Maleficarum - Kladivo na Čarodějnice?

Přidejte svůj názor 7 komentářů

Inkviziční procesy

Heinrich Institoris, jak znělo latinizované původně německé jméno rodáka z Alsaska Heinricha Kramera, se stal členem dominikánského řádu roku 1445.Vzhledem k tomu že dominkáni ybli žebravým kazatelský řádem, který dostal pod svou správu papežskou Inkvizici, není následující kariéra mladého Institutorise příliš překvapivá. Už roku 1458 měl být u upálení valdenského biskupa Reisera, který měl údajně i kontakty s Čechami o dva roky později potom provedl exorcismus na neznámém českém knězi z Kadaně.  V letech 1467-1468 potom doprovázel papežského vyslance Rudolfa z Rudesheimu během toho co agitoval za novou křížovou přípravu proti kacířským Čechům. V roce 1474 byl potom oficiálně jmenován papežským inkvizitorem a do své práce se pustil s píli sobě vlastní – hned následující roku byl u pronásledování židů v Tridentu.

Z husitské hereze obviňoval i v Lipsku a bekyně z Augsburku, ale nakonec k upálení, navzdory požadavků Institorise nedošlo. Podstatně „úspěšnější“ byl mezi léty 1481-1485 v rodném Alsasku a v okolí Basileje, kde prováděl čarodějnické procesy při nichž nechal upálit kolem 50 žen. Jeho řádění narazilo až v Tyrolsku, kde se proti jeho postupu ohradil jak kníže tak i místní biskup. Z kritiky si ale velkou hlavu nedělal, protože v tom samém roce vychází i slavné Kladivo na čarodějnice.

K otázce českého kacířství se poprvé vyslovil v literárním díle z roku 1496, a českém prostředí se měl věnovat už do konce života. Inkvizitora si vyžádal olomoucký biskup Stanislav Thurzo a Institoris do Čech nakonec opravdu přijíždí. S českým králem Vladislavem Jagelonským se setká roku 1500 a hned v jeho přítomnosti je vyzván k disputaci mistry pražské utrakvistické univerzity. Nakonec se usídlí raději v katolické Olomouci, v klášteře svého řádu u sv. Michala. Ale ani tady se nepřestává divit. Díky ovzduší náboženské tolerance, která v Českém království vládla od skončení husitských válek, se marně dovolává pomoci světského moci, moravského zemského hejtmana Jana Meziříčského. Přestože je to katolík, nehodlá proti utrakvistům a dokonce ani proti bratřím používat násilné prostředky, natož aby se vůbec dalo uvažovat, že se bude někdo upalovat. A tak se Institoris musí zkoušet prostředky v Čechách té doby obvyklé – náboženské disputace.

I inkvizitor ale dokáže překvapit a když do kláštera dorazí představitelé Jednoty Bratrské, tak je nazývá před publikem „nejmilejšími bratry“, občerství je nápoji a vede s nimi sice bouřlivou, ale mírumilovnou diskuzi po jejímž skončení kacíři odcházejí svobodně domů. Podobně jako on je, ale překvapili i bratři inkvizitora a to zejména svou vzdělaností. Podle vlastních slov (kterým ale patrně není možné úplně věřit) ho totiž dokonce přehádali a v diskuzi zvítězili. O tom, že se inkvizitor dostal do úzkých i svědčí i jeho výrok o napravení církve skrze koncil – podle všeho dost zoufalý tah, protože za mladých let veřejně vyhlašoval jakoukoli snahu o koncil bez papežského souhlasu za kacířství.

Na Moravě ale Institoris narazil i na další nemilé překvapení, a to z nečekané strany – od katolíků. Pravda dominikáni a františkáni byli odvěkými rivaly a ani inkvizitor konkurenci nešetřil. Přesto by ho záznamy františkánské kroniky nepotěšily. Jednou je vysmíván pro svou nevzdělanost (doktorský titul totiž dostal nařízením papežskou bulou) jindy pro svůj stařecký věk a pošetilost. Jeho neúspěchům s Bratry a jeho zastaralé scholastické vzdělanosti se vysmíval i nejvýznamnější olomoucký humanista té doby, olomoucký probošt Augustin Kasenbrot.

Navzdory tomu, že podle všeho absolvoval ještě dvě disputace s představiteli Jednoty Bratrské, na dveře kostelů vylepoval pamflety a sepsal ještě další polemická díla proti přijímaní pod obojí způsobem a Jednotě Bratrské, nikoho nedokázal přesvědčit. Smrt ho nakonec zastihla na biskupském hradě v Kroměříži a je docela dobře možné, že z Olomouce ho vypudily posměšky i ze strany katolíků. Františkánský kronikář dokonce ani nedodržel zásadu, že o mrtvých se má jen v dobrém a do kroniky napsal, že Institoris zemřel špatnou smrtí.

Vstupte do diskuze (7)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Tajemství českého pravopisu. Opravdu vymyslel "nabodeníčko" Jan Hus?

06.07.2018 11:36 Aktualizováno Den upálení mistra Jana Husa je státním svátkem, který připadá na 6. července. V tento den si…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Kultury

reklama
reklama